Zavřít

Život za cara (Teatro Di Capua)

Námět: Ilona Markarovová
Režie: Giuliano Di Capua
Scéna: Sergej Gusev
Odborná spolupráce: Lev Lurje, Alexej Nikonov, Roman Komjenětskij

Hrají: Ilona Markarovová, Pavel Michajlov, Alexandr Koškiďko, Igor Ustinovič, Andrej Žukov

Délka představení: 1 hodina 45 minut bez pauzy
Premiéra: 22. února 2014

Inscenace získala cenu Zlatý sofit 2014 a Zlatá maska 2015 v kategorii Nejlepší představení malých forem.

Teatro Di Capua

je nezávislé petrohradské divadlo, které v roce 2008 založil režisér a herec italsko-švýcarského původu Giuliano Di Capua a herečka Ilona Markarovová. Oba jsou absolventy petrohradské Akademie dramatického umění. Juliano Di Capua žije v Petrohradu už více než 15 let, je držitelem ceny Zlatá maska za inscenaci Král Oidipus, hrál ve filmech: Čtyři taxikáři a pes, Sissi, Matrjoška, ztvárnil titulní roli Luchina Forzy ve filmu Ruská hra režiséra Čuchraje.

Teatro Di Capua nemá vlastní scénu. Jeho první premiérou byla ruská premiéra kultovní hry americké dramatičky Eve Enslerové Monology vagíny. Následovaly další tituly: ruská premiéra hry A. Baricca 1900 (inscenace vznikla ve spolupráci s Orchestrem jazzové hudby pod vedením Davida Gološčenkina), dále monodrama Ilony Markarovové Madame B, show-experiment Eutrotreš na motivy příběhů H. Wellse a také opera-tango Maria de Buenos Aires na hudbu Astora Piazzolly, v hlavní roli s argentinskou zpěvačkou Gabrielou Bergallo. Inscenace byla nominována na cenu Zlatá maska 2008–2009 v kategorii Hudební představení a Hlavní ženská role. Na festivalu Edinburgh Fringe Festival se stala laureátem ceny Total Theatre Awards – The Best Physical and Visual Production а Musical Theater Matters Awards za nejlepší produkci. V roce 2010 soubor uvedl premiéru punk-song-opery Médea. Epizody podle textu básníka Alexeje Nikonova v režii Giuliana Di Capuy a v hlavní roli Médey s Ilonou Markarovovou. V roce 2011 inscenace získala hlavní cenu Sergeje Kurechina a byla nominována na nezávislou hudební cenu Artema Trojického Stepní vlk 2011. V březnu 2016 Teatro Di Capua uvedlo premiéru inscenace Slovem i skutkem na základě dokumentů ze 17. století. Soubor vystupoval ve Švýcarsku, Skotsku, Francii, Polsku a na Ukrajině.

Hra Život za cara (ironicky pojmenována na počest slavné opery Michaila Glinky, která je prostoupena duchem monarchismu) je napsána podle skutečných dopisů, odvolání, prohlášení, soudních projevů a pamětí účastníků hnutí Národní vůle, revoluční skupiny působící v Rusku v letech 1870–80.

Národní vůle

Ruská levicová národní organizace z 80. let 19. století, vzniklá rozštěpením organizace Půda a svoboda. Její program byl směsicí demokratických a socialistických reforem. Je známá úspěšným atentátem na cara Alexandra II. Bojovala proti samoděržaví a mezi její požadavky patřilo svolání ústavodárného shromáždění, zavedení univerzálního volebního práva, zastupitelské demokracie, svobody projevu, tisku a shromažďování, nahrazení stálé armády dobrovolnickými jednotkami, předání půdy lidu, postupné předání továren do rukou pracujících a udělení práva sebeurčení utiskovaným národům carského Ruska. V letech 1879 až 1885 vydávala ilegální noviny Narodnaja volja.