Zavřít

ICH KANN NICHT ANDERS (Beton Ltd., Slovinsko)

Čtvrtek 5. 10. 2017 ve 20:30, Nová scéna - Provozní budova B

Pátek 6. 10. 2017 ve 20:30, Nová scéna - Provozní budova B

Koncept a režie: Beton Ltd.
Hudba: Dead Tongues
Scéna: sonda4, Toni Soprano
Kostýmy: Mateja Benedetti
Sound design: Jure Vlahovič
Dramaturgická spolupráce: Urška Brodar
Jazyková spolupráce: Barbara Rogelj

Hrají: Primož Bezjak, Branko Jordan, Katarina Stegnar

Tvůrčí kolektiv Beton Ltd. se vyznačuje osobním zkoumáním globálních otázek – jeho výsledkem má být nový, žánrově rozmanitý styl, který diváka aktivizuje a zároveň svou otevřeností a upřímností provokuje. Inscenace založená na kolektivní improvizaci, ale také na komentářích k aktuálním společenským otázkám se nese na vlně touhy po revoluci a zároveň temného existenciálního humoru. Hraní v nedivadelním prostoru pro omezený počet diváků přibližuje hlediště a jeviště a divák má intenzivní pocit sounáležitosti s tvůrci a jejich sdělení se ocitá doslova na dosah.

Beton Ltd. (s. r. o.) je členem skupiny Betontanc, kterou na začátku 90. let založil režisér Matjž Pograjc, v současnosti patří mezi přední slovinské skupiny na poli současného divadla. V září 2010 se Primož Bezjak, Branko Jordan a Katarina Stegnar sešli na prvním projektu pod hlavičkou Beton Ltd. (jméno mělo odkazovat na „omezené ručení“), který nesl název TAK DALEKO (ÚVOD DO EGO-LOGIE). Skupina Beton se programově zabývá problémy současného světa s velkým důrazem na sebereflexi a humor, využívajíc přitom metod současného divadla. Výchozím bodem inscenace ŘÍKÁM, CO MI ŘEKNOU, ŽE MÁM ŘÍCT byl Beckettův román Nepojmenovatelný a způsob interpretace, umožňující „překlad generace“, která žije v době pochybností, úzkosti, strachu a jakési nehmotné hrůzy, podřízené pravidlům neustálých sebepoškozování, sebepřesvědčování a ověřování vlastní identity. Následné směřování poetiky skupiny Beton Ltd. přímo souvisí s otázkou ego-logie jako šíleného statu quo, kde svědomí, vědomí a zodpovědnost za svět nebo místo těch druhých na světě hraje jedinou roji – podřídit se vnějším pravidlům. A přitom nejde ani tak o novou estetiku, jako spíš o to, co a jak děláme (a většinou zcela izolovaně). Umění nemusí být jasné – bez ohledu na to, jak nám o tuto „jasnost“ jde a jak se nás dotýká.

ve slovinštině s českými a anglickými titulky (překlad do češtiny Ladislav Nagy)
po představení 5. 10. beseda s tvůrci v hledišti
70 minut bez přestávky

© Foto: Toni Soprano