Zavřít

Barbora Sedláková: Tragická skutečnost, halucinace a strach aneb LIPPY

Návštěvníci festivalu Pražské křižovatky měli v pondělí možnost zhlédnout první z nabízených zahraničních produkcí. A že se jednalo o vskutku spektakulární zážitek, o tom nemůže být pochyb.

Autoři inscenace Lippy, Bush Moukarzel a Mark O´Halloran, se nechali inspirovat skutečným příběhem čtyř žen, které se v roce 2000 izolovaly ve svém vlastním bytě, kde společně vyhladověly k smrti. Otázkou je (pokud se na něco takového vůbec chceme ptát), co se odehrávalo za zdmi inkriminovaného bytu. Neexistuje způsob, jak se to dozvědět. A tak tvůrci stvořili vlastní pravdu, kterou posléze servírují zaskočenému publiku. Irská umělecká skupina Dead Centre si hraje s divákovou pozorností a připravuje chvílemi mučivou a nervy drásající podívanou.

Hra by se dala rozdělit do tří částí, lišících se žánrově i scénograficky. V úvodu se díváme na jakousi talk-show, kde se vtipnou formou dozvídáme o fenoménu odezírání ze rtů. Prostřední část tvoří již zmiňovaný tragický příběh hladovějících žen. Beze slov, pouze za pomoci pohybů, gest a dílčích úprav scény sleduje divák čtyři zesláblé postavy připomínající spíše loutky než lidské bytosti. Jejich tělesné schránky se nakonec všechny sesunou k zemi. Umírají zapomenuté světem. V závěru je divák konfrontován s videoprojekcí hovořících úst připomínajících Beckettovo Not I.

Celkovou atmosféru představení podtrhuje sound a light design. Rychlé střídání barevných a bílých světel, světla a tmy. Hudba chvílemi podobná skřípání a kvílení. Chuť zacpat si uši, zakrýt oči. Vše je čím dál intenzivnější, až nakonec přichází pocit, že to, co se děje na jevišti, nás brzy úplně pohltí.

Vydržet mrazivý příběh a jeho halucinogenní provedení a nechat umělce, aby vámi manipulovali, je těžší, než se zdá. Po takovém zážitku si ovšem nikdo nemůže být jist, kam až se dá v divadelní tvorbě zajít.


Bush Moukarzel a Mark O´Halloran: LIPPY (Dead Centre, Irsko)

Režie: Ben Kidd a Bush Moukarzel
Hudba a zvuk: Adam Welsh
Světelný design: Stephen Dodd
Scéna: Andrew Clancy
Kostýmy a scénické efekty: Grace O’Hara

Psáno z představení 2. 10. 2017 v rámci festivalu Pražské křižovatky, Nová scéna ND v Praze