Zavřít

Barbora Sedláková: Worte, worte, worte

Lavina slov, tři nahá těla a scéna plná odpadků, i tak vypadá postdramatické divadlo.

Slovinská skupina Beton Ltd. se ve své tvorbě snaží reflektovat současné dění pomocí humoru a moderních divadelních prostředků. Díky dlouholetému přátelství na sebe Primož Bezjak, Branko Jordan a Katarina Stegnar perfektně slyší a sledovat jejich výkony je divadelní potěšení.

Představení Ich kann nicht anders, které měli možnost v rámci Pražských křižovatek vidět také čeští diváci, je přinejmenším šokující. Děj se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti v jakémsi krytu, kde se tři lidé, s velkou nadsázkou, zabývají problémy současné společnosti. Společnosti, v níž každý podepíše deset petic za týden a má dojem, že tím spasí svět. Ohromné množství textu (který je dost často prakticky o ničem), roztříštěné, nedokončené myšlenky a slovní vata mají publiku ukázat, jak se dnes o všem pouze mluví. Začít konat je totiž většinou příliš složité a únavné. Zachraňovat planetu z domova naproti tomu může každý.

Černé kostýmy a scéna plná fragmentů, jako například kousků bublinkové fólie, lepenky, umělohmotných kanystrů a tzv. fixačních tělísek (malých kousků polystyrenu) působí neosobně a chladně. Vzhledem k prostoru, v jakém se hrálo, a teplotě okolo 10°C, která zde panovala, nebylo těžké si představit, že se skutečně nacházíme v betonovém bunkru hluboko pod zemí. Poměrně dlouhý výstup, v němž se herci pohybují po jevišti úplně nazí, tak získal nový rozměr. Nejen, že bylo publikum šokováno, ale navíc se ještě cítilo provinile, že se zachumlané v kabátech dívá, jak se všichni obnažení aktéři na jevišti polévají vodou.

Častý smích ozývající se z publika pouze potvrdil, jak moc aktuální téma nepoměru planých řečí a činů slovinští umělci zvolili. Divák se s aktéry snadno identifikuje a může pouze doufat, že se třeba během příštích pár let přístup lidstva změní. Na druhou stranu, kdybychom byli dokonalí a bez chyb, nebylo by kde hledat náměty – a představení jako například Ich kann nicht anders by třeba vůbec nevznikla. A to by byla škoda.


ICH KANN NICHT ANDERS (Beton Ltd., Slovinsko)

Koncept a režie: Beton Ltd.
Hudba: Dead Tongues
Scéna: sonda4, Toni Soprano
Kostýmy: Mateja Benedetti
Sound design: Jure Vlahovič
Dramaturgická spolupráce: Urška Brodar
Jazyková spolupráce: Barbara Rogelj

Psáno z představení 5. 10. 2017 uvedeného na festivalu Pražské křižovatky na Nové scéně ND