Zavřít

Dana Kloudová: Filmové divadlo o politické situaci v Libanonu a vzpomínkách jedné oběti

Inscenace libanonského režiséra Rabiha Mrouého vypráví o skutečném příběhu jeho bratra, který se stal obětí nepokojů ve své rodné zemi – Libanonu. Strastiplný život po téměř smrtelném zranění nevypráví ale postava samotná, nýbrž nahraný monolog z DVD přehrávače. Ten pouští právě Yasser.

Poslední den mezinárodního festivalu Pražské křižovatky byla uvedena libanonská inscenace Riding on a Cloud (2013). Vystupuje v ní jediná postava, která nemluví, nanejvýš zazpívá nějaké písně. O jejím osudu se divák dozvídá z videí a nahraného monologu. Jelikož videoprojekce hrála větší „roli“ než samotná postava, lze tuto inscenaci s nadsázkou označit za filmové divadlo. Nezvyklý název projektu pochází z básně hlavní (a jediné) postavy.

Yasser Mroué je mladším bratrem režiséra a zároveň člověkem s pohnutým osudem, jenž je odrazem společenské a politické situace země, ve které žije. Kulhavou chůzí přijde na tmavou scénu, vloží DVD do přehrávače a spustí filmovou projekci. Ta sestává z několika videí, ze kterých se divák dozví o jeho nesnadném životě. Namluvený monolog komentuje jednotlivá videa zcela dostatečně, takže nehrozí, že by se publikum v příběhu ztratilo.

Yasser byl kluk z průměrné rodiny, měl mnoho bratrů a jedinou sestru. Žil běžný život libanonského dítěte a adolescenta, dokud ho neznámý odstřelovač nestřelil do hlavy. Byl to zázrak, že přežil. Absolvoval zdlouhavý pobyt v nemocnici, kde jej lékaři sice zachránili, ale s následky žije dodnes. Vedle fotografií se o jeho životě dovídáme z řady dokumentů, jakými je např. zpráva z mateřské školy nebo CT mozku.

Promítání života postavy je chronologické, jasné, divák se necítí zmatený. Vzhledem ke zvolenému formátu může mít pocit, že se dívá spíše na dokumentární film než na divadelní představení. Scéna je velmi jednoduchá. Nachází se na ní pouze strohý stůl, židle a videotechnika. Vedle je pak zavěšené projekční plátno. Po celou dobu je jeviště světelně ztlumené, aby vynikly filmové i fotografické projekce. Postava se během inscenace prakticky nevyvíjí. Na scénu přijde hlavní aktér, bez emocí, tiše, jen se posadí a vkládá DVD do přehrávače. Pouze někdy vstane a podívá se na plátno se svými fotografiemi. Takový přístup u něj přetrvá až do konce. Lze z něj snadno vycítit pocit rezignace.

Přestože se publikum bez nějakých výrazných zvratů dozví mnohé o příběhu hlavní postavy, přetrvává v něm nejistota, jestli je tento příběh opravdu skutečný, nebo zda tuto postavu aktér jen hrál. To ale není tolik důležité. Jak tvrdil autor, důležité je přijmout ne jednu verzi, ale hned několik, abychom byli schopni naslouchat a vést dialog, jenž v neklidném Libanonu tolik chybí.

Rabih Mroué je divadelní režisér (působil mj. v mnichovské Kammerspiele), herec a vizuální umělec, rovněž vystavoval fotografie z pohnuté doby jeho domoviny. Všechna jeho díla mají nějaký společenský přesah, poněvadž jak sám autor potvrdil při diskusi po představení, divadlo musí být politické, ale nesmí být o politice nebo jí dokonce sloužit.

Inscenace přináší pohled na nebezpečný život v Libanonu, kde nečekaná pouliční střelba může potkat kohokoliv. Divák s hlavní postavou soucítí a bezpráví jej pobuřuje, protože je zřejmé, že takových Yasserů je v Libanonu celá řada. Inscenace je vzhledem k českému divadlu velmi odlišná a přináší českému publiku zcela jistě něco nového, kvůli čemu se ji vyplatí vidět.


Rabih Mroué: RIDING ON A CLOUD (Libanon)

Koncept a režie: Rabih Mroué
Spolupráce: Sarmad Louis
Asistentka režie: Petra Serhal

Psáno z představení 8. 10. 2017 uvedeného v rámci festivalu Pražské křižovatky na Nové scéně ND