Zavřít

Barbora Sedláková: Italské matení smyslů

Nejnovější divadelní počin italského avantgardního (nejen) režiséra.

Romeo Castellucci a jeho výhradně ženský soubor performerek předvedl pražskému publiku divadelní variaci na Paola Sorrentina. Zda v tom byl nějaký záměr, těžko říci. Pocit z představení byl nicméně totožný s dojmy, jaké má divák při sledování Velké nádhery či Mládí. Na jedné straně fascinující scéna ústřední postavy Elizabeth, v níž se jako posedlá ďáblem zmítá a třese, láme v zádech, trhá si kostým a z úst jí vytéká pěna. Na straně druhé nahá žena s podivným závojem ovázaným kolem obličeje, která s rozběhem naráží do kamenné stěny a tím zakončuje svou performanci pod (pomyslným) širým nebem. Divadelní prkna versus filmové plátno. Náhoda versus úmysl.

Využitím jakési poloprůsvitné opony rozdělující hlediště a jeviště vytvořil Castellucci filmový efekt přímo na jevišti. Vše, co se odehrávalo za tímto rastrem, viděl divák rozostřeně a tlumeně. Jako by se tím potlačila bizarnost některých výstupů. Obrousily se hrany. Zjemnily se pohyby. Publikum se nechalo unášet hudbou a tancem podobajícím se spíše rituálu.

Při odchodu byli všichni zmatení, hlavou se jim honila spousta otázek, naneštěstí odpovědi nikdo nenacházel. Výraz „praskne mi hlava“ získal ten večer zcela nový rozměr. Podivné, co všechno dokáže divadlo udělat s lidskou myslí.

Romeo Castellucci: DEMOCRACY IN AMERICA (Socìetas, Itálie)

Režie, scéna, světelný design a kostýmy: Romeo Castellucci
Texty: Claudia Castellucci a Romeo Castellucci
Hudba: Scott Gibbons

Psáno z představení 6. 10. 2017 uvedeného na festivalu Pražské křižovatky na Nové scéně ND v Praze